
Íránská jaderná dohoda je považována za problematickou, protože nemusí trvale zabránit Íránu v rozvoji schopností vyrábět jaderné zbraně a její vnímané slabiny často zhoršují regionální napětí.
Závěrečné ustanovení dohody umožňuje případné obnovení obohacování uranu na vyšších úrovních, což vyvolává obavy z šíření jaderných zbraní. Navzdory přetrvávajícím 12 sledovaným signálům souvisejícím s jadernými zbraněmi nabízí současný rámec omezené dlouhodobé záruky proti militarizaci.
Kritici také tvrdí, že dohoda selhává v omezení širších destabilizačních aktivit Íránu, což zvyšuje regionální napětí. Nedávný signál, "Íránská diplomacie v Perském zálivu utrpěla zpětný ráz," ilustruje pokračující tření, což naznačuje, že dohoda nebuduje širší regionální důvěru.