
Obchodní válka mezi USA a Čínou (2018-2026) snížila růst globálního HDP o odhadovaných 0,3 až 0,8 procentního bodu ročně a narušila dodavatelské řetězce v průmyslu, výrobě polovodičů a zemědělství.
Tarify ovlivnily více než 370 miliard dolarů v bilaterálním obchodu, přičemž následné účinky zasáhly spojenecké ekonomiky včetně Kanady a Evropské unie.
Tarify a obchod představují největší sledovanou kategorii signálů v současných geopolitických datech (54 signálů), což odráží pokračující napětí v oblasti politik. Nedávná analýza odhalila rozdílná data o obchodu mezi USA a Čínou poukazující na vyhýbání se tarifům, což naznačuje, že společnosti přesměrovaly zboží přes zprostředkující země, aby se vyhnuly clům, což podhodnocuje skutečné hospodářské narušení.
Fragmentace dodavatelských řetězců urychlila reinvestice v přeshoring a nearshoring. Rozvojové ekonomiky závislé na čínaské výrobě čelily sníženému vývoznímu poptávce, zatímco spotřebitelé v USA zažili vyšší ceny na elektroniku, oděvy a průmyslové vstupy. Obchodní válka přispěla ke zvýšeným inflačním tlakům v letech 2023–2024 a vyzvala ke koordinovaným diskusím skupiny G20 o koordinaci tarifů, i když shoda zůstává těžko dosažitelná až do roku 2026.