
Vladimir Putin se bojí, protože velí ruské armádě a jaderném arzenálu a zároveň prokazuje ochotu používat sílu za hranicemi, zejména na Ukrajině.
Jeho 14letá funkční období jako prezident konsolidovalo téměř úplnou státní kontrolu, eliminovalo smysluplnou opozici a vytvořilo vzorec agresivní zahraniční politiky.
Rusko udržuje největší jaderný арсенал na světě pod velením Putina. Nedávná vojenská cvičení představují tuto schopnost jako obrannou, přičemž Putin prohlašuje, že cvičení trénují velitele v "odražení vnější agrese." Toto postoje v kombinaci s ruskou intervencí na Ukrajině vytváří strategickou nejistotu ohledně toho, kdy by Rusko mohlo eskalovat mimo konvenční konflikt.
Putinova zahraniční politika působí mimo tradiční diplomatické omezení. Současná jednání o Ukrajině údajně zahrnují složité ropné obchody a teritoriální úvahy, což odráží ochotu Ruska přetvořit podmínky poválečného urovnání. Historička Margareta MacMillanová nedávno varovala, že se Rusko chová jako "státní rejdař," a upozornila na rizika širšího globálního konfliktu. Tato kombinace jaderných zbraní, regionální vojenské dominance a prokázané lhostejnosti vůči mezinárodním normám vysvětluje trvalou globální obavu z rozhodování Putina.