
Jaderný program Íránu je kontroverzní, protože mezinárodní společenství se obává, že by mohl produkovat vojenský materiál, zatímco Írán tvrdí, že jeho program je čistě civilní.
Spor se soustředí na úrovně obohacování uranu, transparentnost inspekcí a historii Íránu v utajování jaderných činností.
Írán obohacuje uran na úrovně daleko převyšující potřeby civilních elektráren, což vyvolává obavy z proliferace. Jaderná dohoda z roku 2015 omezila obohacování, ale Írán od té doby tato omezení porušil. Současné geopolitické napětí tato obavy vyostřilo, přičemž USA stáhly bombardér B 1 z britské základny Fairford kvůli obavám z Íránu, což signalizuje zvýšenou vojenskou připravenost v regionu.
Jaderné ambice Íránu se pojí s širšími regionálními mocenskými zápasy. Irácké íránsky podporované milice uvádějí, že zastaví útoky, jakmile se americká vojska stáhnou, což demonstruje, jak jaderné schopnosti ovlivňují větší strategii Íránu pro regionální vliv. Tato dynamika vytváří kaskádové bezpečnostní obavy na celém Středním východě, což činí jaderný program Íránu ústředním bodem třenice v mezinárodních vztazích.